Pražská náplava z východních Čech, živel a profesionální organizátor. Jeden z jejích největších talentů je obklopovat se božíma lidma a navzájem je propojovat.
Jana o sobě říká, že je improvizátor z leknutí. K impru totiž přišla omylem. Chodila s improvizátorem a byla skoro profesionální divák. Zas tak moc jí to vlastně nebralo - říkala: "Tohle rozhodně NIKDY dělat nebudu." Střih. Asi o rok později (pozn. red.: 2018) shodou okolností pomáhala s pořádáním Improtřesku, kde ještě první den pořádně netušila, co tam vlastně dělá a co se tam bude dít. Nakonec si celý festival užila. Prý ji vůbec nenapadlo, že pár měsíců na to začne v Poločasu nápadu. NIKDY neříkej NIKDY. :)
Jeden z důvodů, proč dělá impro, je chuť přestat se brát tak vážně. Baví ji znovuobjevování radosti ze hry a neustálá možnost překonávání vlastních hranic. Nejvíc ji baví tým lidí, který se v Poločasu sešel.
Na jevišti ráda zkoumá možnosti vztahů mezi jednotlivými charaktery. Nesnáší, když se na ní spěchá. Asi proto jí nejvíc sedí rozhlasové hry a longformy jako Ostrov, který jsem přehlíd, nebo Motel.
Když zrovna nehraje, organizuje představení, pomáhá s interními věcmi, chodí na workshopy a příležitostně lektoruje.
Je malá, ale rozhodně jí nepřeslechnete ;)
A jaké jsou Jančiny další tváře? #běhání #tanec #knížky #vandry #příroda #puzzle #železná koule #kamarádi