Miško

Miško

Michal (Miško) pochází z Blízkého Západu – až z Anděla, kam se většinou po trénincích vrací do bytu prostorného díky tomu, že nemá rád zbytečný nábytek. Jedinou výjimku tvoří obrovská matrace a zakřivená obrazovka. Tu využívá nejen ke své ajťácké profesi ale i ke hraní počítačových her, což je úplně normální vzhledem k jeho věku.

To, že si vás váží, poznáte tak, že vám řekne zpětnou vazbu a obejme vás před odchodem. Když budete mít pocit, že všechny jeho činy mají nějaký svůj vnitřní hlubší smysl, nezdá se vám to. Jedinou výjimku tvoří praktikování asijských umění v imaginaci, tam už nenajdete na povrchu nic krom rozostřeného pohledu, pomalého pohybu celého těla a opožděného vnímání reality. Když se s ním chcete opravdu pobavit, jděte k jádru věci a mluvte anglicky. Většinu autorské tvorby taky píše v angličtině. Kdybyste někdy zaslechli, že mluví slovensky, tak se vám to asi zdálo.

Navzdory fyzické výraznosti se nemusíte bát, že by vám dal facku. Když nebude mít náladu, nenajdete ho. Když bude mít náladu, je ochoten drbat lidi na zádech i je zvedat. Jeho váhu na mrtvém tahu stejně znát nechcete. Z dalších koníčků by se zde asi mělo objevit improvizované divadlo, kde se řídí heslem „když nehraju se svým týmem na pódiu, jdu na trénink a když už ani to nejde, tak se jdu podívat na impro představení“. K tomu se ještě stejně stíhá socializovat i mimo divadelníky. Kdy spí, není občas jasné ani jemu samotnému.

V impru ho potkáte jako superklidnou osobu nebo jako emoční tornádo. Tvrdí, že neumí zpívat, ale nikdy to ještě nikdo nepotvrdil. Ale pozor, má rád svůj klid a pořádek! Chaos na scéně je noční můrou. Stejně jako v bytě, vážně se nesnažte mu vařit v kuchyni a pokud to nezvládnete, ukliďte dřív, než na to přijde.